Ledovcová jezera jsou neodmyslitelnou součástí Šumavy. Aktuálně jich najdete na české i německé straně pohoří celkem osm. Avšak pouze dvě mohou z ptačí perspektivy vyprávět, že jsou očima Šumavy. Společný vrchol, na jejímž temeni se před několika tisíci lety nacházel ledovec, nese název Jezerní hora (1343 m n.m.) a je nejvyšším bodem Železnorudska.
Nejlepší místo pro relaxaci najdete u vody, ať už tekoucí nebo u vodní plochy. Čertovo nebo Černé jezero není výjimkou. Obě jezera jsou ledovcového původu a obě jsou nejhlubší ze všech osmi šumavských jezer. Ba dokonce Černé jezero je největší přírodní vodní plocha v České republice! Se svou hloubkou 40 metrů a plochou 18 hektarů se rozprostírá pod monstrózní jezerní stěnou vysokou až 300 metrů! Čertovo jezero je menší a malebnější, dosahuje pouze hloubky 37 metrů a plochy 10 hektarů.
Na obě jezera se můžete dostat z několika směrů. Pro zdatné turisty, kteří si chtějí udělat výlet na celý den je vhodné vyjít přímo ze Železné Rudy a vydat se po modré turistické značce, která začíná na konci města u silnice 1. třídy směrem ke státní hranici a pokračuje až k rozcestníku u pomníku Adolfa Kašpara. Toto památné místo je věnováno významnému českému malíři a spisovateli, jehož dílo bylo úzce spjato s tvorbou Boženy Němcové, Aloise Jiráska či Karla Václava Raise. 29. června 1934 skonal na tomto místě na následky mozkové příhody. Na tomto rozcestí se vydáte směrem po červené turistické trase na cestě zvané Horní jezerní. Půjdete stále lesem podél průseku, kudy vedla část železné opony až se dostanete na menší točnu pro lesní techniku a dále budete pokračovat už jen štěrkovou pěšinou k hrázi Čertova jezera. Zde se dá posedět a užít si nádhernou dominantu jezerní stěny, která se ční nad vodní plochou.
Pro méně zdatné turisty lze nechat auto na parkovišti u lyžařského areálu Špičák nebo na Špičáckém sedle a vydat se poté přes sjezdovky po žluté naučné stezce na Čertovo jezero.
Asi se ptáte, proč se jezeru říká zrovna Čertovo. Legenda praví, že v těchto místech čerti čekali na děvčata, která by stáhli s sebou do pekla. Statečná dívka, kterou chtěl čert odnést, přivázala na čertův ocas kámen. Při snaze dostat se z místa pryč se točil stále kolem kamene a vyhloubil tím díru, ze které nakonec vytryskla na povrch voda, a tudíž se čert v jezeře utopil. Jezerní potok vytékající z jezera se pak vlévá do říčky Řezné v Železné Rudě. Voda z jezera tedy odtéká do Černého moře. Naopak z Černého jezera odtéká voda do moře Severního.
Nyní se vydáte po červené turistické stezce dále směrem lyžařský areál Špičák, ale zanedlouho odbočíte směr na tzv. Rozvodí a vrchol hory Špičák (1202 m n.m.). Je to poměrně táhlý kopec, na jehož konci dojdete do sedla mezi Jezerní horou a právě vrcholem Špičáku. Odtud vede dále červená značka z kopce dolů v trochu nepříjemném terénu, který je často rozvrtán dešťovou vodu. Dojdete až na hráz Černého jezera, odkud se vám naskytne úchvatný pohled na tmavou vodní plochu s kolmo vystupující jezerní stěnou. Černé jezero dostalo svůj název samozřejmě podle své barvy. Ještě něž byla změřena přesná hloubka dna jezera, kolovala mezi lidmi pověst, že jezero dosahuje hloubky až sta metrů a na jeho dně žije démon. Další pověsti hovoří o propojení obou jezer pod jezerní horou dalším podzemním jezerem.
Dost ale bylo legend a nyní je čas na technické zajímavosti. Černé jezero je součástí historické přečerpávací elektrárny, která se nachází pod morénou jezera v hamerském údolí. Skrze potrubí padá voda v Černého jezera do elektrárny, která roztáčí turbínu. Na řece Úhlavě je pak vybudována malá přehrada, ze které se voda vrací v nočních hodinách do Černého jezera. Pod jezerní stěnou pak můžete spatřit zbytky chaty, která stála na břehu Černého jezera do 50. let 20. století. Další zajímavostí je pak i komunistická akce zvaná Neptun, kde šlo o podvržený nález nacistických dokumentů, jež byly uloženy v truhle na dně jezera.
Poté můžete vyrazit pěšky na Špičácké sedlo po žluté naučné stezce nebo v letních měsících využít vláčku, který jezdí mezi Černým jezerem a Špičáckým sedlem v pravidelných intervalech. Ze Špičáckého sedla se pak můžete dostat buď ke svému autu přímo na zdejším parkovišti nebo sejít ještě kousek po červené turistické značce na parkoviště k lyžařskému areálu. Zdatnější turisté mohou pokračovat ze Špičáckého sedla na Hoffmanky a pak zatočit po modré turistické značce k hotelu Belveder a do Železné Rudy se vrátit krásnou křížovou cestou.
Nejdelší okruh měří 17 km a nejkratší okruh vám do nohou dodá příjemných 8,5 km.
Svůj výlet můžete spojit i s některou z rozhleden, buď s rozhlednou na Špičáku nebo na Pancíři. Více v článku o rozhlednách na Železnorudsku.
Dlouhý okruh: https://mapy.cz/s/pozanafaja (17 km)
Střední okruh: https://mapy.cz/s/cotugoguje (9,5 km)
Krátký okruh: https://mapy.cz/s/nedehafaje (8,5 km)
Turistické a informační centrum Železná Ruda: https://www.zelezna-ruda.cz/itcruda/
Akce Neptun: https://cs.wikipedia.org/wiki/Akce_Neptun